kokr.info

 Tak jako u většiny pracovních plemen, i u anglického kokra se v průběhu doby stalo, že se nám plemeno rozštěpilo na původně dvě, dnes bych ale řekla, tři, linie.  Kdysi dávno, na začátku jsme měli plemeno jedno. A chovatelé se snažili, aby jejich odchovy směřovali k podstatě. V povaze i exteriéru. Časem, jak se náš lidský svět měnil, měnily  se i hodnoty a potřeby společnosti.  I potřeba a později i lidská touha a hrdost, mít výborného loveckého psa, který svým charakteristickým vzhledem se dal zařadit k danému plemeni, se postupně proměnila.  Pro většinu společnosti dnes lovecký pes není nutnost, ani hrdost, ale často spíš obtíž.... A protože pracovní lovecký pes - slídiči násobně více,  je od základu obdařen charakterovými vlastnostmi vhodnými i pro "společníka" člověka, lidé jej hromadně přesunuli z polí, luk a strání na své zahrádky, pohovky, do městských parků, a v lepším případě mu dopřejí sem tam nějakou delší vycházku, a nebo radost v podobě ráchán...

 Čtení o chovných podmínkách dnes, v minulosti, u nás i ve světě a jejich důsledek na kvalitu plemene. 🟢 K chovu psů v různých zemích přistupují chovatele rozdílně. Od zemí, jako je Anglie (a další), kde chovné podmínky, jak je známe u nás, neexistují, a za "chovného" je považován automaticky každý jedinec, který má oficiálně vystaven doklad o původu (PP) a jeho majitel ho uzná za hodného reprodukce, až po takové jako je ČR, které podmiňují účast jedince (psa/feny) v další reprodukci splněním daných podmínek. I stanovené podmínky jsou rozdílné v různých státech a mění se dle aktuálních potřeb chovatelské veřejnosti.  🟢 Pro kokršpaněly v ČR dnes platí, že všechny spolky, které zastřešují chov daného plemene (u kokrů 2), musí mít podmínky srovnatelné a musí si chovné jedince vzájemně uznávat. Z pohledu administrativy je dnes tedy jedno, zda svého jedince, po splnění daných chovných podmínek, zapíšete jako chovného tam nebo onde, jako člen, nebo nečlen......, jen tímto nařízen...